Je to teprve pár hodin, co jsme se vrátili z pětidenní divadelní dílny ve slovenské Ilavě nacházející se v krásném kraji okolo řeky Váh. Pod záštitou Evropské unie jsme se tam zúčastnili projektu „Zahrajme si spoločne – projekt československých tvorivých dielní“.  Deset amatérských divadelních souborů z Česka i Slovenska se sešlo, aby během krátké doby vytvořilo pět miniinscenací na téma české a slovenské klasiky v postmoderní době. Téměř padesát nadšených ochotníků tak mělo možnost seznámit se nejen mezi sebou, vyměnit vzájemné zkušenosti a navázat kontakty, ale také pracovat s profesionálními lektory a naučit se leccos nového. A že bylo z čeho vybírat. Lektoři se zaměřili nejen na psychologii postav, rozbor příběhu a vztahů, nacházení emocí v nitru herce, ale také na hledání vyjádření komiky na jevišti, uvědomování si vlastního těla či na práci s objektem jako symbolem.

Výsledkem intenzívní práce pěti odlišných dílen byla asi hodinová prezentace, jež proběhla v pondělí 4.7.2011 v 19:00 v ilavském Domě kultury. Mimo samotných účastníků byli diváky i samotní ilavští občané. Měli možnost shlédnout krátké inscenace vycházející z klasických děl: Zem (autor: Vladimír Urban Vladimírov, lektor dílny: Adriana Totíková), Keď vejú jarné víchre (autor: Vladimír Urban Vladimírov, lektor dílny: Michal Babiak), Nevesta hôľ (autor: František Švantner, lektor dílny: Peter Palík), Její pastorkyňa (autor: Gabriela Preissová, lektor dílny: Jakub Cír) a Naši furianti (autor: Ladislav Stroupežnický, lektor dílny: Martin Mišík). Tato prezentace v malém prostoru a čase poodhalila, kolik rozmanitých podob může mít žánr, který souhrnně nazýváme divadlem.

Jsme opravdu rádi, že jsme měli příležitost se tohoto setkání zúčastnit. Atmosféra byla fantastická, organizace bezchybná, duch tvořivý, byla navázána nejedna přátelství a možnost spolupráce mezi jednotlivými zúčastněnými soubory i v budoucnu. Kdo nezažil, nepochopí. Ale doufáme, že se podobná setkání budou konat i nadále, protože tento způsob předávání zkušeností amatérům je důkazem, že ochotnický duch původních divadelních aktivit v historii nezahynul a stále oslovuje nejen samotné herce, režiséry a další lektory, ale i samotné diváky. V amatérských souborech naleznete radost z odvedené práce, píli, tvrdou dřinu a nehynoucí přátelství. Nechť je toto odkazem, který v nás ve zhuštěné formě ilavské stretnutie zanechalo a tvořme stejně nadšeně a intenzivně i v našich domovských souborech tak, jak jsme tvořili bok po boku v Ilavě.

Omlouváme se našim příznivcům, ale kvůli nemoci je zrušeno nedělní představení Fanóšku, neboj sa! 3.4.2011 na Šelepce. Na Šelepce toto představení zahrajeme některou z květnových nedělí. Sledujte náš program.

Rádi bychom vás, naši milí příznivci, informovali, že naše divadelní studio se zapojilo do česko-slovenského projektu financovaného z fondů EU s názvem "Zahrajme si spoločne - projekt československých tvorivých dielní" s kódem SK/FMP/03/001. Žádost byla předložená v rámci 3. výzvy na předkládání projektů vyhlášené dne 17.5.2010 pro Fond mikroprojektů v rámci Programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika - Česká republika 2007-2013. Mezi správcem Fondu mikroprojektů - Trenčanským samosprávním krajem - a žadatelem - městem Ilava - byla v těchto dnech podepsaná Smlouva o poskytnutí finančního příspěvku z Fondů mikroprojektů, která bude zveřejněná na webových stránkách Ilavy. Koordinátory a organizátory v rámci realizace projektu jsou Divadelní soubor Malá múza z Ilavy a Divadelní studio Dialog z Brna.
 
Výstupem projektu bude soustředění devíti do projektu zapojených amatérských divadelních souborů z Česka a Slovenska, které se uskuteční ve dnech 1.-5.7.2011 ve slovenské Ilavě a jehož náplní budou herecké dílny pod vedením zkušených profesionálních lektorů. Cíly projektu jsou navázání spolupráce mezi slovenskými a českými ochotnickými divadelními soubory, výměna kontaktů, informací a zkušeností, vznik nových, přeshraničních přátelství a zlepšení porozumění českého a slovenského jazyka.

Tématem, které se bude během hereckých dílen zpracovávat, je Česká a slovenská klasika v postmoderní době s podtitulem Psychologický realismus dnes. Výsledkem třídenní intenzívní práce pěti skupinek herců bude krátká inscenační prezentace tvořivého přístupu k danému tématu, která bude předvedená jak před ostatními účastníky projektu, tak před Ilavskou veřejností. Zájemce samozřejmě srdečně zveme v pondělí 4. července v 19:00 do Domu kultúry, kde budou jednotlivé prezentace probíhat.

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVANÝ EURÓPSKOU ÚNIOU, Z PROSTRIEDKOV FONDU MIKROPROJEKTOV SPRAVOVAN0HO TRENČIANSKYM SAMOSPRÁVNYM KRAJOM

Vážení a milí přátelé našeho studia, nebo i ti z vás, kteří na naše stránky zabloudili víceméně náhodou...

Cítili jste někdy neodolatelnou chuť stát na jevišti a vtělovat se do cizích těl a osudů? Máte aspoň drobné předchozí zkušenosti s hraním například v dramaťáku nebo ve školním divadle? Chcete se stát součástí skvělé party a společně s novými přáteli vytvářet něco nového? Pokud ano, přijďte v úterý 25. ledna 2011 v 18:00 před budovu Filozofické Fakulty MU na ul. Gorkého 7 a zúčastněte se konkurzu do našeho studia. Připravte si nějaký monolog, báseň a píseň, buďte připraveni také na zadané improvizace.

Máte-li zájem, ozvěte se nám prosím dopředu na e-mail dialog@dsdialog.org nebo na tel. číslo 737 912 934, abychom s vámi na srazu počítali.

Za nás všechny zlomte vaz, doufáme, že ve vás najdeme nové členy a kamarády!

Všem našim divákům přejeme klidné a příjemné prožití konce roku 2010 v kruhu rodiny a přátel a úspěšný start do nového roku 2011. Doufáme, že nám zachováte svou přízeň a budete nás i nadále doporučovat svým známým, aby se nám okruh spokojených příznivců stále rozšiřoval. V dalším roce vás čekají nové hry z naší dílny, více však zatím prozrazovat nebudeme...

















(pokliknutím na obrázek jej zvětšíte na původní velikost...)

Milí a věrní diváci, jsme opravdu rádi, že vás můžeme přivítat v další divadelní sezóně. Jsme v polovině třináctého roku existence studia a i když se říká, že 13ka je nešťastné číslo, my doufáme, že je to právě naopak a že se na nás konečně usmálo tolik potřebné štěstí v podobě nové 'stálé' scény. Nebudeme na ní sice hrávat sami, ale jak napsal jeden známý český spisovatel, "bude-li nás víc, nebudeme se bát vlka nic".

A kde nás tedy najdete? Rádi vás, poprvé 22. října s inscenací Tak se krotí ženské, přivítáme ve staronových prostorech STADIONU na Kounicově ulici č. 22, bývalém G-studiu. Od září 2010 tato scéna funguje jako zastřešení různých nedotovaných uměleckých seskupení, profesionálních i amatérských, z nichž nejvýrazněji vyčnívá Buranteatr, v jejichž divadle jsme měli tu čest hostovat v minulém roce a půl.

Prostor je to poměrně velký, místa je tam pro 100 diváků, na jevišti na sebe budeme muset trochu víc kříčet, ale i tak jsme šťastní jako blechy! Přijďte nás podpořit a pozvěte i své známé, ať není v sále moc velká ozvěna ;-)

A copak čeká naše příznivce v této sezóně nového? Z připravovaných novinek alespoň trochu poodkryjeme roušku tajemství, když prozradíme, že budeme spolupracovat s profesionálním pražským režisérem Karlem Saffinem na současné konverzační komedii, nebo že budeme se scénáristou Pavlem Fausem dávat dohromady autorský projekt o životě Gustava Mahlera (rok 2010 byl ve znamení výročí jeho narození, příští rok 2011 je zase výročí jeho smrti).

Proto nám zůstaňte věrní, určitě se vám za to odměníme.

V pátek 23.7. se osm z nás sešlo, aby shlédlo nový snímek režiséra Christophera Nolana, Inception (Počátek). Přinášíme vám jeho recenzi:

Vnuknutí myšlenky může zabrat i 10 let aneb recenze na film Inception

 

 Určitě to všichni znáte. Když se na něco opravdu moc těšíme, nakonec zjišťujeme, že výsledek nás zklamal, nesplnil naše velká očekávání. Jsem opravdu ráda, že to neplatí pro mou včerejší návštěvu kina a filmu Inception, neboli, ne příliš přesně přeloženo, Počátek. Oficiální text o filmu vydaný na csfd.cz i filmové trailery sice malinko poodkryly námět filmu, nicméně asi nikdo by z něj nedokázal odvodit, „o čem ten film vlastně bude“.

            Inception, anglické slovo znamenající počátek, začátek, založení, zahájení, vznik (užívající se například i pro uzavření pojištění či otevření konta v bance) je v průběhu filmu překládáno jako vnuknutí, což je podle mě mnohem přesnější výraz v kontextu příběhu.

Dom Cobb (Leonardo DiCaprio), hlavní hrdina snímku, se se svým týmem spolupracovníků vkrádá do myslí lidí během jejich spánku, aby z nich vymámil ty nejskrytější myšlenky, a to přímo v jejich snech, kdy lidský mozek vyvolává myšlenky a vzpomínky z podvědomí a mysl člověka je tedy nejobnaženější a nejzranitelnější. Jednoho dne však dostane zakázku, aby myšlenku, místo její krádeže, někomu vnutil tak, aby daný člověk věřil tomu, že ho napadla jeho samotného. Cobb tak hledá nový tým, ty nejschopnější z nejschopnějších, aby se mu zakázku podařilo splnit, protože jen tak se může vrátit domů, do Spojených států, kde ho hledají jako domnělého vraha jeho ženy.

Najme tedy sličnou architektku, aby navrhla vymyšlený svět, ve kterém se bude sen odehrávat, schopného imitátora, který se má ve snu vydávat za někoho jiného, či chemika, který namíchá takovou směs uspávacích prostředků, že je zaručen dostatečně hluboký a pevný spánek. A to je potřeba, protože se tým vydává do tří vrstev hlubiny podvědomí, což znamená, že musejí usnout uprostřed snu vyvolaném v prvním snu. S napětím pak po celý snímek sledujeme jejich úporný zápas s časem, který sice ve snech plyne pomaleji, ale je důležité vrátit se do reality v přesně daný okamžik. Kdyby se to hrdinům nepodařilo, dostali by se do místa zvaného Pustina, odkud se člověk probouzí bez jediné vzpomínky na minulost. Silnou osou snímku je také citlivý příběh vztahu hlavního hrdiny se svou již mrtvou manželkou, který se postupně poodkrývá a odhaluje tak hluboké zoufalství sídlící v Cobbově duši.

Nebudu vám prozrazovat, zda se Cobbovi podařilo vnuknout onu myšlenku, ani zda se opět setká se svými dětmi. Prozradím vám však, že jsem takřka po celý film cítila obrovské napětí, zarývajíc prsty do kelímku s popcornem, a doslova ani nedýchala, když příběh vrcholil. Opravdu jen několik málo vtípků dokázalo jemně odlehčit toto napětí, ale mimo ně byl snímek opravdu velmi soustředěný, napínavý a po závěrečných titulcích zanechávající silný a hluboký dojem, kterého jsem se pak dlouho zbavovala s přáteli na pivku.

Máte-li strach, že se v průběhu příběhu ztratíte, nemějte. Já jsem měla jasno, ve kterém snu se zrovna nacházím a co se na plátně děje, i když také jsem několikrát musela trochu „zapnout bednu“ a popřemýšlet o souvislostech. Průměrný divák asi bude muset zapnout o něco více, ale myslím si, že je příběh natočen dokonale logicky a umně tak, že jej lze chápat bez větších problémů. A jak to také bývá u podobných snímků, každý divák si v něm může najít svoje vlastní rozuzlení, svoje vlastní myšlenky a svoji vlastní rekonstrukci toho, jak to vlastně celé bylo.

Od nové sezóny, tedy od září 2010, hledáme nový prostor ke zkoušení a případnému uskladnění kulis a rekvizit. Pokud byste o čemkoli vhodném věděli, napište nám prosím na dialog@dsdialog.org, budeme vám velmi vděčni. Potřebovali bychom prostor o velikosti minimálně 20 metrů čtverečných a pokud možno přístupný 24 hodin denně. Nemusí být nutně v centru města, ale pokud možno v dojezdu maximálně 15 minut. Naše finanční možnosti jsou omezené, ale pokud by byl prostor opravdu dobrý a domluvili bychom se, tak to samozřejmě nechceme zadarmo. Díky!

V pátek 28.5.2010 v 19.30 jsme odehráli poslední představení v prostorech na Joštové 6. S tímto krásným sálem jsme se rozloučili slavnostně - premiérou. Fotografie z představení Vám přinášíme již dnes, tak se pokochejte, pokud jste chyběli, ať víte na co přijít.